Jak předejít stresu na poslední chvíli? Jedině nikam nejezdit. Jinak už netuším... Balili jsme se dlouho dopředu. Vážili jsme každý gram a docela jsme to zvládli rozumně. Něco jsme studovali, něco raději ne. Baví mě si dělat obrázek o věcech sama. Kdyby vám někdo říkal cokoliv o chybách, nepoučíte se z nich. A pohledy jiných můžou být zkreslený. Že je Londýn hrozný a špinavý město, Paříž není bezpečná jako dřív a Norsko už není takový? Pro někoho možná, ale za mě ne. Vidím super doubble deckery, Eiffelovku a vodopády. 

Veškerá naše příprava skončila u: "Proč? Zase? Panika!" Lékárnu jsme kompletovali předminulé pondělí, podle mě můžeme vydržet první týden na  "vesmírné stravě". O vietnamská víza jsme žádali předminulou středu, do tří dnů jsou hotová. A naše auto Pablo (Citroen Xsara Picasso) jsme nakonec neprodali (Kdo by měl zájem o ojetinu včetně spaní a chtěl podpořit náš trip, napište. Dohodneme se!). O víkendu jsme udělali rozlučkovou párty. Neustále mě dojímá, jak skvělí lidé jsou kolem nás! Pondělí už patřilo balení, tisku a posledním přípravám. 

---

Instantní domov na záda

Letohrad září 2022

A je to tady! ÚTERÝ 13. 9. 2022!

Po pár hodinách spánku máme nachystáno, času plně akorát. Rychle tohle, rychle tamto. A je tu tradiční: "Musíme jít". Tentokrát nějak divně popoháním Míšu. Obvykle to bývá naopak. Během chůze jsem zjistila důvod, Míša si myslel, že jedeme až v 7:10, takže běžíme. Jde to kupodivu i s devíti kilovým batohem. Vlak jsme stihli. Jako dárek máme zpoždění, ale nakonec dorazíme do Brna přesně o půl desáté. Vzniká trochu obava, že víza nezískáme včas. Nevadí, náhradní řešení: přelet do Thajska.

Rozdělíme si úkoly: pojišťovna, banka, tisk, nákup posledních nezbytností, očkování. S batohem se dá chodit v pohodě. Víza došla, hurá! Uf. Potkáváme naše přátele ze zámku, aby nám dali na cestu jako dárek pár dongů, což je místní měna. (Ve Vietnamu pak zjistíme, že část z nich je už prošlá. Alespoň pobavíme recepční z hotelu.) Dáme si poslední český oběd a pivko.

A jedem. RegioJetem na vídeňské letiště. Zase trochu se zpožděním, ale stále v pohodě. Mezinárodní terminál je úplně na konci letiště. U přepážky získáme letenky, já odevzdám svou lékárnu za kterou by se nemusel stydět žádný pašerák a čekáme. Řízky jsme nestihli, ale Míša si dal "pozlacený" preclík za poslední kovová eura. 

---

Čerstvé evropské pečivo

Vídeňské letiště září 2022

A jdeme na to. V 19:55 + 20 minut se odrážíme od ranveje. Za dvě hodiny jsme v Istanbulu a přeřizujeme naše hodinky o hodinu dopředu. Pak už se mi čas trochu smývá. Ale doporučuji letět s Turkish Airlines, třikrát nás během cesty nakrmí večeří/obědem, mají veškeré nápoje zdarma a ještě k tomu špunty do uší a spací masku! Nekup to. Spíme a jíme. Ke konci letu se spřátelím s vietnamkou Pham a dohodneme se na setkání. Krajina vypadá jinak. Asie. 14. 9. 2022 v 11:00 našeho času přistáváme v Hanoji (kolem jejich čtvrté hodiny). Náš sen se stává realitou. O realitě zase příště.