Čtvrti gejši a samurajů, krásné hrady a nejkrásnější japonská zahrady, tak by se dalo shrnout starobylé městečko Kanazawa. Zradil nás plán a díky dešti nejezdí vlaky tam, kam jsme chtěli, asi bychom to uvedli: "Píše se rok 1998 ...48:08 Svoboda střílí. Góól, je to gól! Hašek je pod obrovským tlakem Rusů. Máme zlato!" Přichází tedy: "Dnes se podíváme zpátky do minulosti na to, jak Češi navštívili Nagano". Hala Big hat chátrá, mnohem víc nás zaujme chrám avšak češství nám stále zůstává.

Dorážíme do města lemovaného horami se spoustou chrámů ...zlatý, stříbrný, s tisíci sochami. Celé město protkává víra, svatyně, brány a modlitebny. Do toho všeho procházíme krásné japonské precizně perfektní zahrady. Měkký mech, borovice. A nebo nás bude víc bavit procházka mezi bambusy? Či město jako takové?

Přesouváme se do města Ósaky. Oslavíme významný milník a japonský svátek hvězd Tanabata. Uděláme si výlet do nedalekého Himedži a obdivujeme jeho hrad a zahradu. Nakonec se podíváme do Nary plné svatyní a roztomilých jelenů sika.

Naposledy nás čeká nová země. Upřímně? Všude se nám líbilo, ale Japonsko si nás omotá kolem prstu. Přesný rychlovlak Šinkanzen nás během chvilky převáží na místo výbuchu atomové bomby i do starobylých chrámů. Pořád máme chuť něco jíst, sushi za 29,- nebo placku, co připraví v restauraci přímo před nosem? Tak tohle si necháme líbit.

Podíváme se na jih Jižní Korei do měst Gyeongyu a Busan. V prvním jmenovaném se ocitneme zpátky v historii a obdivujeme hrobky pradávných vládců království Silla. V Busanu pak poznáme noční město, vykoupeme se zase jednou v moři a taky se trochu socializujeme. Vyzkoušíme také nějaká další tradiční korejská jídla a ochutnáme místní alkohol.

Soul náplní naši duši úžasným zážitkem. Rychle se stává konkurentem všech hlavních měst. Moderní budovy se tu kombinují s mrakodrapy, starými dřevěnými domky a chrámy. Město se nám líbí i z okolních krásných kopců. Vypadá totiž jako vyskládané z lega. A nebo ne?

Objevujeme místní oblíbenou turistickou atrakci Jezero Sunce a Měsíce. Díky skvělému plánování se vyhneme návštěvě o víkendu. Bohužel Taiwanci zrovna mají čtyřdenní státní svátek dračích lodí. Proplétáme se mezi koly, pojedeme loďkou a hodně se projdeme i pěšky. Spíme opět na divoko, protože kempy tu vychází skoro stejně jako ubytování a jejich ceny jsou hodně přes náš rozpočet.

Dlouhá cesta vlakem i autobusem nás zavede nad hranici mraků. Poznáme pestrobarevné krásy druhého největšího města Taichung. Vypravíme se do scénické oblasti Alishan, kde nás ohromí nejen krajina s mořem oblaků, ale i stromy, zvířata a rostliny. A taky zjistíme, že nejlepší ubytování bude náš stan. Ten postavíme pěkně nadivoko, létají kolem něj desítky světlušek a vrzá bambusový porost. Ještě, že si člověk muže na nervy dát bubble tea.

Vyrážíme na východní pobřeží Taiwanu na průzkum jednoho z jeho nejznámějších národních parků. Užijem si tu skvělé kempování, spoustu procházek a treků a hlavně nádhernou přírodu. Nejprve ale prozkoumáme malé pobřežní městečko Hualien a jeho noční trhy.

Dorážíme do Taipei. Po cestách do Indonésie a na Filipíny si najednou přijdeme v civilizované zemi. Funguje tu veřejná doprava, vše funguje automaticky. Jediný oříšek je komunikace, Taiwanci neumí moc anglicky. Nevadí, nabaštit se zvládneme a krásy hlavního města si užijeme i tak.